"Na chystaný koncil v Pise se představitelé české církve odmítli vydat - konal se proti vůli papeže Řehoře XII.

Král ovšem svou delegaci na koncilu potřeboval, bylo lze očekávat závažná politická rozhodnutí a licitaci o říšskou královskou korunu".

Česká církev tedy odmítla jednat proti vůli papeže, nebyl její postoj správný?

A není otázka státu důležitější, než "nějaká univerzita"? Tedy postoj Václava IV. byl také správný?

Tedy neřešitelná situace která dopadla jak dopadla?

Celý článek jste znehodnotil tvrzením, že úpadek a bezvýznamnost univerzity trvá dodnes. Tři z pěti českých držitelů Nobelovy ceny studovali na Univerzitě Karlově. Námitek by mohla být celá řada, ale proč, když je jasné, že váš tendenční článek má zkamenělé myšlení, ale univerzitě a vzdělání se vysmívá.

A zjistil jste si, na kterém místě v žebříčku hodnocení univerzit UK je?

Velmi zajimavy clanek. Sebekriticky pohled na vlastni minulost nikdy neuskodi. U casti jedincu sice muze vezt k narodnimu sebebicovani, ale to je cena za strizlivy nahled rozumnych lidi na vlastni historii. Jeste kdyz sem se pred 52 lety presunul do Svedska, tak tu panovalo narodovecke prizpusobovani historie. Napriklad svedsti vojaci, kteri ve tricetilete valce byly na uzemi ceskeho kralostvi, se popisovali jako hrdinni bojovnici za nabozenskou svobodu v zemich kralovstvi ceskeho a nepratele zlych Habrsburgu. Dnes uz je ale svedsti historici hodnoti jinak , vetsinou jako bandu raubiru, kterym byla nabozenska svoboda v zemich ceskych naprosto u zadele. Nakonec fakticka pripominka: Jeden z tech ctyr narodu nebyl cesky, ale "bemacky" - bohuzel v cestine nemame vhodny a narodnostne neutralni ekvivalent k latinskemu Bohemia ci nemeckemu Böhmen, coz bohuzel v nasi ceske historii nadelalo hodne neplechy.

Kritický pohled na Dekret kutnohorský ale není žádná novinka. Např. už na začátku 90. let v Dějinách zemí Koruny české (tehdy dlouho používané jako učebnice) se o neblahých konsekvencích DK píše. Dnes stojíme spíš před jiným problémem, tedy že často je odsuzováno husitství en bloc (myslím veřejnou debatu, odborné práce jsou kvalitní). Ale ono je to asi normální, že po adoraci jednoho období přijde výchylka opačným směrem.

"Když byl Jan Hus...v Kostnici Štěpánem z Pálče obviněn, že z jeho popudu byli vyhnáni nejen mistři tří národů..."

Myslím, že slovo vyhnání je trochu nepřesné. Nakonec i vy dále píšete o demonstrativním odchodu, často se používá termín secese. A i onen demonstrativní odchod asi nebyl tak jednotný, někteří historici to předpokládají vzhledem k tomu, že někteří "secesionisté" pokračují v Praze ve studiu; také příchod na jiné univerzity není nijak hromadný.

Omezený rozsah článku /má-li být "stravitelný"/ neumožňuje popsat mnoho okolností šířeji. Od ledna, kdy byl dekret vydán, do konce semestru proběhlo několik měsíců, kdy byla situace na vážkách. Sám Václav, vědom si své prchlivosti, začal být brzy na pochybách, a několikrát byl blízko rozhodnutí dekret odvolat. I postižení studenti a profesoři tří národů svůj jednotný postoj postupně formovali od snahy dohodnout se s králem na rozumnějším řešení k závěrečnému rozhodnutí odejít. Také část českých profesorů si s jistým zpožděním začala uvědomovat katastrofální dopad dekretu na budoucnost univerzity a ze svého prvotního "prodekretového" postoje začali ustupovat. Bohužel, další události se valily příliš rychle a v květnu a v červnu většina studentů i profesorů Prahu opustila.

Počet dodnes není spolehlivě zjištěn, nejnižší odhady čítají 600 až 800 osob, nejvyšší 1.500.

Autor popisuje ctyri "narody". Jak z nich vetsina mluvila, nemecky?

Latinsky.

Doplatili na to i Pražáci, protože na univerzitě učili a bydleli synové mocných knížat z celé Evropy a jiných urozených lidí a potom ve svých zemích se stávali významnými biskupy a preláty. Bohatí kupci vozili do Prahy svým synům rozličné zboží, které se pak dál prodávalo. Odchodem profesorů odešli i oni do jiných univerzit .Karlova univerzita se stala provinční univerzitou.

Trefné připomenutí. Právě ztráta zhruba 1.000 strávníků, nájemníků a denních kupců všemožného zboží byla pro staroměstské měšťany těžkou ranou a důvodem k nenávisti vůči viklefistům.

Vynikající článek. S obsahy a analogiemi mimořádně aktuálními pro dnešní českou společnost.

Celý život se ohledně historie doučuji, tím více je pro mne tento blog cenný. Nevěděl jsem o tom principu svornosti mezi národy, ale zdá se mi naprosto moderní a vhodný pro současnost.

Opravdu moc děkuji

Děkuji za povzbuzení ! Materiálů k rešerším bylo tentokrát velké množství a sestavit smysluplný článek, který by sdělil vše důležité a zároveň nenudil, se chvílemi zdálo nad lidské síly.

Chápu, že historie národa, prostoru, není jednoznačná a nechá se různě vykládat. Ale ještě pár článků a nevím z čeho by měla pramenit hrdost Čechů na svoji minulost. Takhle to vypadá, že naši předkové zpackali úplně všechno a měli se už dávno "zgermanizovat"

S hrdostí na minulost bychom měli být opatrní. Minulost by pro nás neměla být zdrojem hrdosti, ale zdrojem poučení. Zatím je to s námi spíše naopak- jsme na naši minulost hrdí, ale nedokážeme se z ní poučit. Principiálně bychom měli být hrdí jen na to, co dokážeme jako jedinci vlastními silami.

Hodně zajímavé čtení, díky.

Až je z těch důsledků člověku smutno.

Jinak ta definice "národů" mi trochu připomíná Harryho Pottera.

Dnes jsme v podobné situaci. Sice nevyháníme odsud vzdělance, avšak zoufale se bráníme tomu, aby k nám šli špičkoví vzdělanci, kteří do Evropy přicházejí z Afriky.

Západoevropské státy plně uznávají naše právo na náš podíl na tomto obohacování, ale my se tomu bráníme, seč můžeme.

Tak tak, šlapeme si po štěstí.

A přitom jaký nedostatek plamenometníků a h....metníků u nás máme.