Nic proti pravdivému popisu historie, ale musí být nestranný a pravdivý. Francouzi oslavují pád Bastilly, po kterém následoval teror nevýslovný, Američané mají Den nezávislosti, kdy jedni otrokáři porazili druhé, v Pobaltí oslavují vojáky SS, na Ukrajině Banderovce, vrahy malých dětí, proč my bychom nemohli oslavovat Jana Husa a husity. Navíc nejde o ty postavy samotné, jako spíše o symboly - pravda, čest, odvaha, statečnost, láska k vlasti. Spousta českých vlastenců na základě těchto symbolů neváhala položit život. A o to jde.

Zas pár věcí:

Ohledně zpovědi. Hus ve svém dopise píše: "Páleč přišel na mé požádání, poněvadž jemu chtěl jsem se zpovídati a požádal jsem...aby jeho mi dali nebo někoho jiného. A pravil jsem: Páleč jest zvláštní odpůrce, jemu chci se vyzpovídati; aneb dejte mi jiného způsobilého muže, prosím pro Boha. A stalo se. Vyzpovídal jsem se jakémusi doktoru mnichu, který mne laskavě a velmi krásně vyslyšel, rozřešil a poradil..."

S Pálčem si (aspoň dle dopisů) snažili věci vyříkat a leccos odpustit; Páleč se ještě pokoušel Husa přesvědčit, aby odvolal. Hus se ho otázal, co by dělal na jeho místě on (tedy zda by odvolal bludy, které dle svého svědomí nehlásal). Páleč odpověděl: Grave est - je to těžké; a rozplakal se.

Myšlenka o tom, že Hus chtěl zpovědí Pálče "umlčet", je jen spekulace (dle mě značně zlovolná).

K hodnocení 19. století. Stejně jako vy píšete s despektem o tomto období, tak popisovali obrozenečtí autoři dobu baroka. A stejně tak jako oni psali dejme tomu o Janu Nepomuckém, tak vy předkládáte Jana Husa. Snaha zbavit minulým obdobím zbožštělou historickou osobnost nánosu legend bohužel stvořila mýty (lži, polopravdy) nové...

Grave est - je opravdu těžké poradit někomu, kdo se vlastním přičiněním dopracoval až před koncil jako obviněný. Škoda, že tuto otázku nepoložil Hus Pálčovi o dva až tři roky dříve. Tehdy by mu asi Páleč poradit uměl. Jenže v té době Hus o Pálčovu radu nestál.

Neobvyklé Husovo přání zpovídat se právě Pálčovi a ještě neobvyklejší odmítnutí kněze zpověď přijmout si žádá vysvětlení. Já jsem na lepší nepřišel a ani historici nám jiné nenabízejí.

Poděkování jako u předchozích blogů,

Mě vůbec neuráží dozvědět se o osobnostech naší historie také o jiných, oficiálně méně zmiňovaných stránkách jejich života. Neuráží mě to například ani u Karla IV. (atd.)

Takze, jak to pan Konias tomuto "narudku" vylicil, Hus byl vlastne jen pomatenec, snazici se dosahnout svatosti (Nobelovy ceny stredoveku), jehoz nikdo ve svete neocenil. jen ten ohloupeny cesky narod, Jeho mytus byl vymeslen nevyznamnymi narodnimi buditeli k povzbuzeni tohoto neschopneho naroda.

Děkuji pane Konáši za vaše příspěvky o Husovi. Bylo to zajímavé a poučné.

Dokonce i pro mne, který má mýtus o Husovi velmi rád a považuje ho za velmi důležitý pro náš národ.

Protože, koneckonců - i když jste své blogy nazval: "Mýtus a realita" - to co drží "duši" každého národa dohromady, jsou jeho mýty. Ne realita.

Přeji Vám hezký den.

Děkuji za povzbudivá slova. Vztah k Husovi se u mě vytvářel jako u všech Čechů od školních dob, ale jak hezky napsala paní Jandová v jedné z minulých diskuzí "jeho dokonalost mi byla vždycky podezřelá". Snad proto, že moje generace pamatuje až příliš dokonalého Klementa Gottwalda, dokonalého Julia Fučíka, dokonalého V.I. Lenina atd. Svého nedokonalého Husa mám ale dnes raději než dříve - je mi lidsky srozumitelnější.