Halík je podivný kněz, který ještě v r. 1972 napíše samostatnou práci, asi jedinou odbornou, "Křesťanství jako utopie" a dostává cenu Ústavu ateismu a kterého katolické špičky nijak mezi sebe nezvou.

I kdysi z Šavla se stal Pavel, Francouzský filosof a revolucionář Voltair také v závěru života se stal věřící. Není to dávno kdy i G. Husák v závěru svého života prozřel a měl křesťanské rozloučení s našim světem. Takových případů je spousta.

Ale on se Pavlem nestal. On je stále sám sebou: jen v jiném prostředí, ale se stejnými ambicemi.

Nestal jste se náhodou obětí smyšlenek pana Jelínka? "Křesťanství jako utopie" (název odkazuje na práci teologa Hanse von Balthasara) původní předseda komise označil jako práci nemarxistickou a ideologicky nežádoucí. Až docent Cetl (právě z Ústavu vědeckého ateismu, paradoxně žádný komunistický horlivec) napsal na rigorózní práci kladné hodnocení...A katolické špičky Halíka zvou - i když většinou ty zahraniční.

Však to mluví paradoxně samo za sebe.To není jen o tom. Dalo by se psát dál.

Tomu moc nerozumím. Co mluví paradoxně samo za sebe? Že to s Halíkovou rigorózní prací bylo jinak, než tvrdí pan Jelínek? To není paradoxní, ale spíše příznačné pro další "fakta" (předkládané nejen panem Jelínkem). A s oním přijetím u špiček církve - u nás existuje nevelké, ale hlasité konzervativní křídlo, které by se snad nejraději vrátilo před 2. vatikánský koncil. Svého času bylo v popředí i skrz prezidentské okolí pana Klause. A samozřejmě se dostalo do sporu s Halíkem. Spory se špičkami katolické církve u nás jsou politického rázu, ale asi ne proto, že by byl Halík "podivný kněz"...