O sběratelství obrazů a investování do nich VIII.
Před několika lety proběhl médii skandál příslušníka známé herecké rodiny, který se z lásky k umění dopustil té nepředloženosti, že si otevřel vlastní galerii. Kdosi objevil mezi vystavenými exponáty "falzum" a média se hbitě chopila atraktivní kauzy. O co šlo ? Malíři občas zhotoví grafický list jako přílohu bibliofilie - krásně vypravené knihy v malém, většinou číslovaném nákladu. I známí výtvarníci před druhou světovou válkou si takto rádi přivydělali pár korun, a grafický list, často nesignovaný, ale nepopiratelný originál, byl do knihy vložen, případně vevázán. Již v dobách předrevolučních různí chytráci zjistili, že takový list, z knihy vyjmutý a podnikavcem dodatečně "podepsaný", má vyšší cenu, než původní nepodepsaný exemplář. A nešťastný nezkušený galerista přijal do prodeje právě takový neférově zhodnocený list. A neštěstí bylo hotovo.
Ale situace může být ještě složitější. Někdy takové falzum vznikne i s vědomím autora. Malíř Jan Zrzavý seděl kdysi po skončení slavnostní části vernisáže u stolku spolu se známým kunsthistorikem, který malířovu výstavu uváděl. Jak bylo tehdy zvykem, návštěvníci přicházeli ke stolu, a nechávali si od umělce podepsat katalog. Výjimkou byl pán, který přistoupil a předložil před Zrzavého autorovu nepodepsanou kresbu. Koupil ji před časem v antikvariátu jako dílo Zrzavého a požádal Mistra, zda by mu ji nepodepsal. Zrzavý kresbu pozorně prohlédl, potom vzal tužku a kresbu podepsal. Pán poděkoval a odešel, zato přihlížejíci kunsthistorik, jinak velký znalec Zrzavého díla, znervózněl. "Mistře, povídá, byla ta kresba opravdu Vaše ? Mně se nějak nezdála." A Mistr odpověděl klidně: "Nebyla, ale nakresleno to bylo dobře. Jako bych to dělal já sám."
Ještě úžasnější je historka, kterou mi před pár lety vyprávěl známý a vynikající malíř, říkejme mu třeba Olda. Olda studoval na konci 40. let na Akademii u prof. Jana Baucha, velkého mistra a tehdy velmi žádaného autora. Šikovný student padl profesorovi do oka a jednou pan profesor povídá: "Koukni, Oldo, přijď za mnou odpoledne do ateliéru. Měl bych pro tebe nějakou prácičku." Studentík, natěšený na malý honorář, přiběhl a pan profesor mu řekl :"Podívej, Oldo, je před Vánocema, mně choděj lidi nakupovat a já nestíhám...Já bych potřeboval, kdybys mi namaloval pár "Bauchů", žádné oleje, jenom kvaše na papíře". A předložil před Oldu své vlastní zátiší s ovocem, které mělo posloužit jako vzor. První "zkušební" exemplář prof. Bauch zkontroloval, studenta pochválil a poručil si pět zátiší s ovocem, pět kytic a pět dívčích hlaviček "s ňákou dekoračkou". Obrázky pak pan profesor osobně podepsal a dílo bylo završeno. Ještě dnes občas vídám Oldovy "Bauchy" prodávat a musím říct, že ne-li na první pohled, tak na druhý jsou pro cvičené oko celkem dobře k poznání.
A honorář ? Když pilný student dílka dokončil a předal, Jan Bauch mu povídá:" Oldo, jsem spokojen. A za odměnu můžeš v neděli přijít k nám na oběd. Maminka dělá rajskou, aspoň se jednou pořádně nadlábneš". "A šel jste ?", povídám zklamaně. " No bodejť, rozzářil se Olda, bylo pár let po válce a taková rajská s knedlíkem byla velká vzácnost." A pak suďte falzifikátory !
Jaroslav Konáš
Tma přede mnou, tma za mnou, tma v hlavě
V uplynulých týdnech okupovaly český mediální pidivesmír dvě události, které v plné nahotě demonstrují úpadek, zoufalství a vykostěnost české politiky.
Jaroslav Konáš
Dynastie mužiků
Už více než sto let trpí Rusko strašnou chorobou, rakovinou moci, kterou nelze snadno vyléčit. A její choroboplodné zárodky znovu rozsévá po Evropě.
Jaroslav Konáš
Fialův severák a Zemanovi Hurvínci
Pryč jsou časy, kdy ze závětří vyhřátého opozičního pelíšku udílel Petr Fiala premiéru Babišovi knížecí rady a uštěpačné posměšky. Volebním vítězstvím vystrčen do nevlídného politického severáku ocitá se v nahé realitě Zemanlandu
Jaroslav Konáš
Tma na konci tunelu
Je zábavné sledovat, kterak Andrej Babiš kličkuje jako zajíc v českém politickém oraništi. Je jisté, že nejpozději v říjnu jeho zběsilý úprk skončí. A potom?
Jaroslav Konáš
Milion chvilek 2.0 a nářek malověrných
Mýtus o úspěšném boji proti A. Babišovi spojováním pravicových stran už dlouho promořuje mediální prostor. Je to nesmysl. Čtyři spojení outsideři budou zase jen čtyřmi outsidery.
Jaroslav Konáš
Milion chvilek do politiky? Ano, ano, ano!
Největším hříchem tzv. demokratické opozice je sedm propálených let, naplněných především zalykáním se nad nemravností jednoho průhonického pekaře a velkouzenáře.
Jaroslav Konáš
Jak jsem vyhrál válku aneb Dějiny podle Klause a Weigla
Není jasné, proč se dva ekonomové v sobotní příloze Lidových novin jali poučovat své spoluobčany o historii. Zvláště, když v podstatě jen papouškují to, co BIS ve své zprávě nazvala "proruské pojetí výuky dějepisu".
Jaroslav Konáš
Sloupem to, doufejme, začíná
Divná to schizofrenie v naší zemi ! Dštíme síru na katolickou církev a dobu Temna. ale chlubíme se chrámem sv. Mikuláše, sochami Mathiase B. Brauna nebo obrazy Petra Brandla..
Jaroslav Konáš
Milion chvilek a milion Křečků
Dospěla nová generace voličů. Hlasitě a bez rozpaků rozkopne potutelně připravovaný projekt EDZ. Do Parlamentu pošle vlasaté ajťáky i s odredovaným předsedou. Svolá 300.000 občanů na Letenskou pláň. A bude hůř !
Jaroslav Konáš
Irán a Švejkovi dědicové
Perský režim aktivuje svou armádu.....a nedá se na to koukat. Bylo by to směšné pro Evropany, kdyby to nebylo tragické pro Íránce.
Jaroslav Konáš
Irán ve válce ? Ale no tak....!
Už se perou? Už se perou? Dychtivě se tázající babku z Troškovy komedie připomínají někteří komentátoři u nás i v zahraničí. Nuže, neperou babičko, neperou. A ani nebudou.
Jaroslav Konáš
Milion chvilek s Minářem a dalších dvacet let s Babišem
Příští parlamentní volby jsou jen zdánlivě vzdálené a premíér Babiš už dávno není politickým jelimánkem z časů Sobotkovy vlády. A "demokratická" opozice ? Třikrát běda !
Jaroslav Konáš
Normalizační resentimenty a pádná ruka Petry P.
Málokoho nenávidí ruská věrchuška tak, jako českou novinářku Petru Procházkovou. Pokud by se naplnily nejtajnější tužby pánů z Lubjanky a do Čech se vrátily zlaté gottwaldovské časy, přišla by na řadu jako jedna z prvních.
Jaroslav Konáš
Velká vlastenecká aneb kolik soch má Koněv v Rusku ?
Při známém patolízalství českých komunistů asi nikoho nepřekvapí, že dejvická socha maršála Koněva byla v roce 1980 první a na dlouho i jediná na světě.
Jaroslav Konáš
Vrtěti Babišem
Je to pořád dokola ! Premiér tvrdí, že prezident "rozhodne o návrhu ČSSD" ve věci jmenování ministra kultury. A protože se proti tomuto prohlášení dosud nikdo z politiků neohradil, učiňme tak my.
Jaroslav Konáš
Konec ČSSD a co bude pak
Volební fiasko socialistů je smutné, ale zasloužené. Stěží dnes najdeme v české politice stranu tak intelektuálně neplodnou, jako ČSSD.
Jaroslav Konáš
Jak se vyrábí prezident
Rakouský vicekancléř je povedený kujón. Chytře spojí příjemné s užitečným a při povalování na Ibize si jen tak bokem domluví šestimiliardovou injekci pro svoji předvolební kampaň.
Jaroslav Konáš
Chcete byty ještě nedostupnější? Znárodněte je!
Čím to, že se do naší společenské diskuze znovu a znovu vtírají radikální autoritářské ideje. Ideje zkompromitované a historicky neúspěšné.
Jaroslav Konáš
Kladeč věnců s kalašnikovem přes rameno
Český prezident bývá často považován za "kladeče věnců" a neškodného hostitele státních návštěv. Je to omyl, za který můžeme draze zaplatit.
Jaroslav Konáš
Pražská šunka má v Číně utrum
Hovoříme-li o Číně, musíme rozlišit dvě věci. Na jedné straně zemi a její tisíciletou kulturu, která je jedinečná. A na druhé straně komunisty. Ti jsou všude stejní.
předchozí | 1 2 3 4 5 | další |
- Počet článků 96
- Celková karma 26,16
- Průměrná čtenost 1980x