Mýtus a realita - Jan Žižka VII.

26. 10. 2018 12:41:31
Seřadíme-li množství Žižkových střetů chronologicky a dodáme-li k nim, že jde o bitvy vítězné, vypadá seznam impozantně. Ale jen do chvíle, kdy se na střetnutí podíváme podrobněji.

A KDE JSOU TEDY TY BITVY ?

Boje s účastí několika set zbrojnošů a s počtem 10 - 20 padlých, případně komentované obvyklým kronikářským eufemismem "a pobil jest drahně lidu", nemůžeme s čistým svědomím nazývat bitvy.

Přirovnávat táborského hejtmana k Césarovi, Valdštejnovi nebo Napoleonovi je směšné. Ti skuteční vojenští géniové-vojevůdci ovládali Evropu, logisticky zajišťovali statisícové armády a manévrovali jimi na územích několika států a především měli vynikající strategické myšlení.. Žižkovy strategické schopnosti byly nulové. Ve své nejhlubší podstatě zůstal nájemným žoldnéřem a provinčním lapkou, plánujícím a žijícím ze dne na den.

Žižkovy "bitvy" byly spíše šarvátky /Poříčí n. S., Hořice, Strauchův Dvůr/ nebo zákeřné přepady, typické pro jeho záškodnické vedení války /noční útok na Mladou Vožici/. Za slavné bitvy nebo geniální tahy bývá vydáván i prostý útěk před nepřítelem /Týnec n. L., Kutná Hora, Litoměřice, Žlutice/. Jindy je Žižkovi přiřknuto vítězství v bitvě, ve které nevelel /Sudoměř, Habry/.

Skutečné bitvy, hodné toho jména, svedl Žižka jen dvě.

PANSKÝ BOR U HORAŽĎOVIC

Zde padla kosa na kámen, Žižka poprvé narazil na sobě rovné a musel se nepříteli postavit v poli. Proti němu stála skupina zkušených a dobře vyzbrojených i organizovaných pánů - Oldřich z Rožmberka, Lipolt Krajíř z Krajku, Bohuslav ze Švamberka ad. A opět ho zachránila vozová hradba a vyvýšené postavení, které mu skýtalo taktickou výhodu. Podobně jako u Sudoměře, i tentokrát se panstvo drželo rytířských regulí a po neúspěšném útoku na hradbu odtáhlo. Žižka se tedy ubránil, "udržel pole". Utrpěl ale těžké ztráty, které ho přinutily tažení ukončit a vrátit se na Tábor.

MALEŠOV U KUTNÉ HORY

7. června 1424, jen čtyři měsíce před svou smrtí, svedl Žižka svou největší bitvu. I zde se odvážil bojovat až po třidenním ústupu rovinatou krajinou Poděbradska a Kolínska, než narazil na kopcovitý terén a mohl tak soupeři vnutit nevýhodné postavení. 1.200 až 1.500 mrtvých na straně Pražanů bylo jen částí statistiky. Pekař říká:".....Pražané bili se dlouho a statečně, takže i Žižka měl jistě ztráty nemalé".

Horší byly důsledky pro nedalekou Kutnou Horu, která porážkou a ústupem pražského vojska pozbyla ochrany. Rozzuřený Žižka vnikl do města a následovaly strašné scény pobíjení obyvatelstva, včetně vraždění žen a dětí, a upálení přeživších v kostele.

BYL ŽIŽKA STATEČNÝ ?

Nepochybně. Žižkovu osobní statečnost v boji nelze brát v potaz. Dokázal ji nejméně osobním nasazením v boji na Vítkově i jinde. Po prvních měsících revoluce dochází ovšem k proměně, která si žádá vysvětlení.

Zdá se, že vytvořením své malé armády se Žižka chytil do pasti, kterou před ním i po něm poznala řada vojevůdců. Stal se kondotiérem, majitelem vojska, a vznikla mu povinnost vojáky živit. A Žižkova tažení, která můžeme sledovat od léta 1420, mají jediný cíl - nakrmit vojsko, které kolem sebe shromáždil. Pak už se nelze zastavit, vojáci potřebují jíst, pít, ošatit, potřebují obrok pro koně, novou zbroj, nové vozy, nové stany. Pokud se jim toho nedostává, nespokojenost se obrací proti vůdci.

Přimhouření očí nad zločiny vojáků po boji - rabování, mučení, znásilňování, vraždění - je to nejmenší, co může velitel pro své vojáky udělat.

Drsná genocida civilistů a neslýchané ničení materiálních statků učinilo z Žižky válečného zločince i podle tehdejších měřítek a po prvním roce bojů se k Žižkově blahosklonnosti k zločinům vlastních jednotek přidává i další viditelný rys - Žižka si začíná vybírat slabé oběti.....

Josef Pekař je první, kdo si všimne, že Žižka "....dává přednost útokům na malé městečko před pokusem o nepřátelské pevnosti většího významu".

Na jiném místě Pekař zaznamenává: "Vytknouti jest zase, že to byly bezbranné vsi a nehrazená městečka, jež padly za oběť "obraně" zákona Božího". Silně opevněným městům a hradům se vyhýbal, pokud neměl v místě spojence, kteří mu otevřeli přístup zradou.

Právě tak se po Vítkově začíná opakovaně vyhýbat střetnutí se silnějším nepřítelem. Důvod je zřejmý, Žižka si začíná uvědomovat, že jen armádě vděčí za svou náhle nabytou moc a pozici v zemi. Bez armády je ničím, začíná tedy taktizovat a chránit svou armádu před střetnutím se silnějším soupeřem a možným zničením.

Srovnáme-li odvážný Žižkův boj na Vítkově v červenci 1420 s jeho útěkem před vojskem plzeňského landfrýdu v květnu 1424, zůstáváme téměř bezradní. Žižka má v těch měsících největší armádu, jakou kdy shromáždil - 7.000 pěších, 500 jízdních, 300 vozů. Jeho síla je tedy zcela srovnatelná s nepřítelem, ne-li větší. A přesto se slavný vojevůdce rozhodl před plzeňskými uprchnout / ano, "uprchnout", říká doslova kronikář Bartošek z Drahonic/.

Bez svého vojska se zkrátka Žižka stává pouhým psancem, který by po dopadení kterýmkoli z rychle rostoucího počtu nepřátel byl pověšen, či v lepším případě sťat v nejbližším městečku s hrdelním právem.

GÉNIUS NEBO ZLOČINEC ?

Pokud byl jednooký hejtman v něčem geniální, pak v tom, že se nenechal nikdy dopadnout. Z boje mizel bez okolků a včas. Byl mimořádně lstivý, na všechny strany vysílal špehy, platil dezinformátory i nájemné vrahy.

Čtenář historické literatury musí žasnout nad naivitou historiků, kteří Žižkovi přisuzují dvě vlastnosti, které mu zcela jistě chyběly - poctivé dodržování smluv a daného slova a hluboká zbožnost.

Může být, že islamista, podřezávající krk unesenému novináři, připadne čtenáři jako hluboce věřící. Já tvrdím, že je to frustrovaný a deviantní jedinec, kterému je víra jen ventilem k uvolnění nenávisti a odplaty za křivdy, které nemají s vírou nic společného.

Jsem přesvědčen, že tak tomu bylo i u Žižky. Surový a pohnutý život, který vedl desítky let, život plný násilí, zabíjení a nespravedlností, vedl k víře mělké a čistě utilitárně pojímané. Není vyloučeno, že přes všechno zaklínání se Bohem a Boží pravdou ve svých listech měl Žižka principiální pochybnosti o Bohu, jeho vůli, i vině a Božím trestu.

Opakované porušování dohod a slibů mělo u Žižky dvojí důvod. Tím prvním byly jeho osobní vlastnosti - bezskrupulózní věrolomnost, opovrhování rytířskými pravidly boje a apriorní upřednostňování okamžité taktické výhody před morálkou.

Druhým důvodem byla nekázeň a nezvladatelnost jeho žoldnéřů, které jasně vyvrací báchorky o uvědomělosti, kázni a disciplíně jeho jednotek.

Dostatečné svědectví o Žižkově bezcharakternosti i o nezvladatelnosti a nekázni jeho vojáků podávají mnohé jeho "štace" - vzpoura části vojska před tažením s Pražany na Beroun, ovládnutí Hradce Králové na úkor spojence Diviše Bořka a za jeho zády, masakr chomutovských měšťanů, kteří dobrovolně otevřeli brány města pod slibem smíru, zrádné vniknutí do Německého Brodu v době jednání o příměří, podobné porušení slibu a následné vraždění v Roudnici n. L. nebo v Říčanech, obsazení Čáslavi, která přináležela Žižkovým spojencům Pražanům.

Autor: Jaroslav Konáš | pátek 26.10.2018 12:41 | karma článku: 28.90 | přečteno: 1272x

Další články blogera

Jaroslav Konáš

Tma přede mnou, tma za mnou, tma v hlavě

V uplynulých týdnech okupovaly český mediální pidivesmír dvě události, které v plné nahotě demonstrují úpadek, zoufalství a vykostěnost české politiky.

12.2.2024 v 6:22 | Karma článku: 26.03 | Přečteno: 542 | Diskuse

Jaroslav Konáš

Dynastie mužiků

Už více než sto let trpí Rusko strašnou chorobou, rakovinou moci, kterou nelze snadno vyléčit. A její choroboplodné zárodky znovu rozsévá po Evropě.

24.2.2022 v 6:32 | Karma článku: 17.51 | Přečteno: 419 | Diskuse

Jaroslav Konáš

Fialův severák a Zemanovi Hurvínci

Pryč jsou časy, kdy ze závětří vyhřátého opozičního pelíšku udílel Petr Fiala premiéru Babišovi knížecí rady a uštěpačné posměšky. Volebním vítězstvím vystrčen do nevlídného politického severáku ocitá se v nahé realitě Zemanlandu

10.12.2021 v 9:33 | Karma článku: 23.76 | Přečteno: 858 | Diskuse

Další články z rubriky Kultura

Dita Jarošová

Uchazečky konkurzu na ředitelku /povídka/

Všechny tři postupně hledaly kongresovou místnost, až skoro bez toho "s", dveře měla čísla, která však v pozvánce nestála. A tak trochu zoufale korzují po chodbách bez informačních cedulí odchytávají všemožné i domnělé úředníky .

28.3.2024 v 9:45 | Karma článku: 7.07 | Přečteno: 213 | Diskuse

Dita Jarošová

Burešův Maelström ?

Všichni máme v paměti telefonní aplikaci Bez Andreje. Funguje dosud? Kupujete anebo využili jste ji někdy v minulosti? Už její pouhý výskyt nám v podstatě oznamuje, že bude přetěžké vyhnout se výrobkům právě z této stáje...

27.3.2024 v 9:50 | Karma článku: 11.28 | Přečteno: 310 | Diskuse

Richard Mandelík

Jeden podařený slavnostní koncert k roku české hudby

Koncert až na dvě zajímavé výjimky vokální a celý věnovaný památce české skladatelky Slávy Vorlové (1894—1973)), tudíž dnes užito jen její hudby a občas i textů.

25.3.2024 v 7:00 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 45 | Diskuse

Ladislav Kolačkovský

Rytíři Sacher-Masochové v Praze, c. a k. úředníci a milostné vášně

Na Olšanských hřbitovech je hrobka rytířů Krticzků von Jaden. A tam odpočívá i vlastní sestra slavného Sachera-Masocha, díky němuž vzniklo slovo masochismus. Barbara von Sacher. O rodu rytířů Sacher-Masoch a Krticzků.

24.3.2024 v 19:47 | Karma článku: 17.84 | Přečteno: 345 | Diskuse

Pavel Král

Spravedlnost

Po přečtení tohoto příběhu bych mohl jen poznamenat, že spravedlnost je v Božích rukou. A tím by bylo celé téma vyčerpáno. Ale já bych rád spolu s vámi uvažoval o potřebě spravedlnosti v širších souvislostech. A k tomu bych rád...

24.3.2024 v 13:00 | Karma článku: 4.43 | Přečteno: 117 | Diskuse
Počet článků 96 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1980

Investiční poradce, sběratel, důchodce. Autor knihy Důvěrná zpráva o Janu Žižkovi z Trocnova.

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...