Husitští miliardáři aneb jedno tabu českých dějin III.
Na podzim 1429 táhli sirotci a táboři Bavorskem a šli od úspěchu k úspěchu. Kališníci zaskočili Bavory nepřipravené, navíc se blížily Vánoce a nikomu se bojovat příliš nechtělo. Bohatá bavorská města, vévodové i biskupství - ti všichni bez potíží přistupovali na výpalné a výsledkem byl proud peněz do rukou vyjednávajících husitských velitelů. Jen namátkou - biskupství Bamberské 12.000 zlatých dukátů, kurfiřt Fridrich 14.000 zl., vévoda Johann Bavorský 10.000 zl., město Norimberk 11.000 zl. atd.
Ani přebohaté Bavorsko nemělo ovšem tolik peněz, aby mohlo zaplatit tyto ohromné sumy v hotovosti. Proto byla vydána záloha a uzavřena smlouva, že zbytek peněz bude vyplacen v únoru 1430 v Domažlicích. A tak se také stalo.
O celé transakci autor Starých letopisů českých vcelku bez ostychu a žalobně píše:" Pak kněz Prokop Holý s panem Vilémem Kostkou z Postupic a s dalšími jeli do Domažlic pro ty peníze a rozdělili se o ně, jak sami chtěli a uměli."
O velitelích vojensky evidentně úspěšné výpravy pak píše soud překvapivě nelichotivý:"A kdyby jim šlo o čest tak, jako jejich předkům, táhli by až k Rýnu a podrobili si mnoho zemí, avšak nabrali mnoho kořisti, nechali se omámit zlatem a vrátili se do Čech."
Asi není třeba zmiňovat, že jednání o výpalné bylo vedeno jen nejužší skupinou vyvolených. A tak se nikdy nedozvíme, proč byla městu Bamberg původně požadovaná suma 50.000 zlatých snížena na "pouhých" 12.000 zl. a jinde podobně. Hodně nám však napovídají zprávy o konfliktu mezi Prokopem Holým a nižšími táborskými veliteli při obležení Plzně o několik let později - Prokop zde byl otevřeně obviňován z defraudace a obohacování, mimo jiné právě při slavné bavorské rejse.
Že se výměnou za osobní dary velitelům dalo snížit výpalné, dokazuje i příklad radních města Cheb. Ti se k jednání o výši konečné částky dostavili i s 12 lokty luxusního bruselského sukna - osobním darem Prokopu Holému. A původně požadovaná suma jim byla snížena na přívětivých 1.700 zl.
Je pochopitelné, že takto získané peníze investovali husitští velitelé do nemovitostí, překvapí nás ale, že tak nečinili v Táboře nebo v Hradci Králové, kde byli doma. Většinu těchto nákupů realizovali v Praze na Novém Městě a zvláště pak v Kutné Hoře, po Praze druhém největším, nejbohatším a nejvýstavnějším městě království.
Historik Jiří Kejř o těchto nákupech píše:" Byly to objekty, které patřily do vyšších a nejvyšších skupin v cenovém rozvrstvení, byly to tedy objekty největší a nejvýstavnější. Nadto byly ceny placeny hned a v hotovosti. Tyto nákupy nelze chápat jinak, než jako ukládání peněz, získaných z válečné kořisti. V Kutné Hoře také bývaly stanoveny neurčité lhůty splatnosti pohledávek dnem " až přijdou bratří".
Kutná Hora, toto Saint-Tropez husitského období, měla mezi kališníky nevyšší společenskou prestiž. Kdo neměl dům v Kutné Hoře, jako by nebyl. Tady trávili kališničtí velitelé zimní přestávky mezi válečnými kampaněmi, zde, mezi svými, si mohli nejen doléčit zranění, ale i užít trochu nevázaného života stranou slídivých zraků chiliastických kazatelů i závistivých pohledů chudých spolubratří. Především však právě zde se za zimních večerů a opulentních hostin rozhodovalo o příštích válečných výpravách, domlouvala spojenectví, uzavíraly dohody bojové, majetkové i rodinné. A také splétaly intriky.
Příklon husitských velitelů ke kořistnictví a hromadění majetku souvisí s rychlou společenskou a národnostní proměnou táborského i Žižkova / později siročího/ vojska po prvních porevolučních úspěších. Historik Jiří Kejř se sice zdráhá uvěřit zcela hlasům kronikářů, kteří píšou, že:" ...odevšad přicházeli zločinní lidé a ve vojsku byla nakonec většina cizinců, kteří necítili s královstvím." Ale i Kejř uznává:" Cizinců nemohlo být ve vojscích tolik, aby to výrazně změnilo jejich národnostní složení, ale přeci jejich účast v řadách bratří byla tak znatelná, že si toho povšimli i různí pozorovatelé."
Jaroslav Konáš
Tma přede mnou, tma za mnou, tma v hlavě
V uplynulých týdnech okupovaly český mediální pidivesmír dvě události, které v plné nahotě demonstrují úpadek, zoufalství a vykostěnost české politiky.
Jaroslav Konáš
Dynastie mužiků
Už více než sto let trpí Rusko strašnou chorobou, rakovinou moci, kterou nelze snadno vyléčit. A její choroboplodné zárodky znovu rozsévá po Evropě.
Jaroslav Konáš
Fialův severák a Zemanovi Hurvínci
Pryč jsou časy, kdy ze závětří vyhřátého opozičního pelíšku udílel Petr Fiala premiéru Babišovi knížecí rady a uštěpačné posměšky. Volebním vítězstvím vystrčen do nevlídného politického severáku ocitá se v nahé realitě Zemanlandu
Jaroslav Konáš
Tma na konci tunelu
Je zábavné sledovat, kterak Andrej Babiš kličkuje jako zajíc v českém politickém oraništi. Je jisté, že nejpozději v říjnu jeho zběsilý úprk skončí. A potom?
Jaroslav Konáš
Milion chvilek 2.0 a nářek malověrných
Mýtus o úspěšném boji proti A. Babišovi spojováním pravicových stran už dlouho promořuje mediální prostor. Je to nesmysl. Čtyři spojení outsideři budou zase jen čtyřmi outsidery.
Jaroslav Konáš
Milion chvilek do politiky? Ano, ano, ano!
Největším hříchem tzv. demokratické opozice je sedm propálených let, naplněných především zalykáním se nad nemravností jednoho průhonického pekaře a velkouzenáře.
Jaroslav Konáš
Jak jsem vyhrál válku aneb Dějiny podle Klause a Weigla
Není jasné, proč se dva ekonomové v sobotní příloze Lidových novin jali poučovat své spoluobčany o historii. Zvláště, když v podstatě jen papouškují to, co BIS ve své zprávě nazvala "proruské pojetí výuky dějepisu".
Jaroslav Konáš
Sloupem to, doufejme, začíná
Divná to schizofrenie v naší zemi ! Dštíme síru na katolickou církev a dobu Temna. ale chlubíme se chrámem sv. Mikuláše, sochami Mathiase B. Brauna nebo obrazy Petra Brandla..
Jaroslav Konáš
Milion chvilek a milion Křečků
Dospěla nová generace voličů. Hlasitě a bez rozpaků rozkopne potutelně připravovaný projekt EDZ. Do Parlamentu pošle vlasaté ajťáky i s odredovaným předsedou. Svolá 300.000 občanů na Letenskou pláň. A bude hůř !
Jaroslav Konáš
Irán a Švejkovi dědicové
Perský režim aktivuje svou armádu.....a nedá se na to koukat. Bylo by to směšné pro Evropany, kdyby to nebylo tragické pro Íránce.
Jaroslav Konáš
Irán ve válce ? Ale no tak....!
Už se perou? Už se perou? Dychtivě se tázající babku z Troškovy komedie připomínají někteří komentátoři u nás i v zahraničí. Nuže, neperou babičko, neperou. A ani nebudou.
Jaroslav Konáš
Milion chvilek s Minářem a dalších dvacet let s Babišem
Příští parlamentní volby jsou jen zdánlivě vzdálené a premíér Babiš už dávno není politickým jelimánkem z časů Sobotkovy vlády. A "demokratická" opozice ? Třikrát běda !
Jaroslav Konáš
Normalizační resentimenty a pádná ruka Petry P.
Málokoho nenávidí ruská věrchuška tak, jako českou novinářku Petru Procházkovou. Pokud by se naplnily nejtajnější tužby pánů z Lubjanky a do Čech se vrátily zlaté gottwaldovské časy, přišla by na řadu jako jedna z prvních.
Jaroslav Konáš
Velká vlastenecká aneb kolik soch má Koněv v Rusku ?
Při známém patolízalství českých komunistů asi nikoho nepřekvapí, že dejvická socha maršála Koněva byla v roce 1980 první a na dlouho i jediná na světě.
Jaroslav Konáš
Vrtěti Babišem
Je to pořád dokola ! Premiér tvrdí, že prezident "rozhodne o návrhu ČSSD" ve věci jmenování ministra kultury. A protože se proti tomuto prohlášení dosud nikdo z politiků neohradil, učiňme tak my.
Jaroslav Konáš
Konec ČSSD a co bude pak
Volební fiasko socialistů je smutné, ale zasloužené. Stěží dnes najdeme v české politice stranu tak intelektuálně neplodnou, jako ČSSD.
Jaroslav Konáš
Jak se vyrábí prezident
Rakouský vicekancléř je povedený kujón. Chytře spojí příjemné s užitečným a při povalování na Ibize si jen tak bokem domluví šestimiliardovou injekci pro svoji předvolební kampaň.
Jaroslav Konáš
Chcete byty ještě nedostupnější? Znárodněte je!
Čím to, že se do naší společenské diskuze znovu a znovu vtírají radikální autoritářské ideje. Ideje zkompromitované a historicky neúspěšné.
Jaroslav Konáš
Kladeč věnců s kalašnikovem přes rameno
Český prezident bývá často považován za "kladeče věnců" a neškodného hostitele státních návštěv. Je to omyl, za který můžeme draze zaplatit.
Jaroslav Konáš
Pražská šunka má v Číně utrum
Hovoříme-li o Číně, musíme rozlišit dvě věci. Na jedné straně zemi a její tisíciletou kulturu, která je jedinečná. A na druhé straně komunisty. Ti jsou všude stejní.
předchozí | 1 2 3 4 5 | další |
- Počet článků 96
- Celková karma 26,16
- Průměrná čtenost 1980x