Neslavné husitské prohry VIII. - Lipany 1434
Lipanská bitva samotná se udála v neděli 30.května 1434, ale obě vojska dorazila na mírně se zvedající pláň mezi vesnicemi Lipany a Hřiby už v pátek 28.května pozdě odpoledne. Obě armády zaujaly bojové postavení a začalo první vyjednávání.
Panská jednota je sice oficiální, ale matoucí název pro pestrou koalici,kterou kromě mnoha příslušníků panského stavu tvořili i rytíři, zemané, příslušníci městských hotovostí i měšťané mnoha měst královských i poddanských. Byli zde katolíci i umírnění husité.
Proti nim stálo tvrdé jádro husitských fundamentalistů a profesionálních válečníků - sirotci a táborští. Doplňovala je hotovost mnoha husitských měst, mj. Písek, Prachatice, Kutná Hora, Kolín, Klatovy a další.
Zatímco panská jednota se dohodla jednomyslně a velením pověřila někdejšího Žižkova spolubojovníka Diviše Bořka z Miletínka, velení na druhé straně se rozpadalo do triumvirátu Prokop Holý /táborští/, Jan Čapek ze Sán /sirotci/ a Ondřej Keřský z Římovic /táborská jízda/.
Páteční vyjednávání bylo krátké a brzy je ukončila tma, ale obě strany se dohodly na pokračování rozhovorů příští den, tj. v sobotu.
Následující den se vyjednávání rozjelo naostro a maraton, při kterém táborsko-sirotčí velitelé opakovaně přijížděli do tábora panské jednoty a vraceli se zpět ke svým, aby se poradili o návrzích protistrany, dával svým dalším a dalším protahováním naději, že horké hlavy vychladnou a k dohodě přeci jen dojde. V sobotu se tak nestalo, ale odložení rokování na další den, na neděli 30.května, dávalo dobrou šanci ke smíru.
Mezitím začaly do táborsko-sirotčího ležení docházet jedna špatná zpráva za druhou. Na bojiště se nedostavili někteří významní spojenci - jmenovitě Petr Zmrzlík, Arnošt z Leskovce, Mikuláš Trčka, Matěj Salava z Lípy a jiní. Co jméno, to několik set bojovníků pěších i jízdních.
Druhá špatná zpráva bylo jednání Bedřicha ze Strážnice. Tento vynikající táborský diplomat, vojenský stratég a, ač kněz, otec čtyř dětí, se sice na bojiště dostavil, ale zaujal nečekaný postoj. Podle něj by se táborsko-sirotčí koalice měla bitvě vyhnout. Strategická situace i nálada v zemi jsou pro koalici nepříznivé a je nutné uzavřít s panskou jednotou smír. V boji je v tuto chvíli vhodnější pokračovat politickou a diplomatickou cestou.
Šokovaní táboři nemohli zpočátku uvěřit vlastním uším a vzápětí situace rychle vygradovala v roztržku. Kronikář to popsal takto:"Kněz Bedřich, že je napomínal ke smlouvě, sotva jim z rukou ujel se třemi sty, kteří se ho přidrželi."
Třista jezdců, kteří opustili tábor společně s Bedřichem ze Strážnice několik hodin před bitvou bylo bolestnou ztrátou, ale to nejhorší mělo teprve přijít.
Svou neúčast v nadcházející bitvě oznámil listem Jakoubek z Vřesovic, severočeský magnát, který vybudoval v území pod Krušnými horami skutečné kališnické impérium téměř z ničeho a jehož příjezd byl netrpělivě očekáván. Jakoubkova soukromá armáda čítající až 2.000 mužů místo toho oblehla bezvýznamný hrad Kostomlaty a mazaný Jakoubek vzkázal, že potřebuje armádu zde.
V neděli pokračovalo jednání velitelů znepřátelených vojsk znovu, tentokrát už ve značně nervóznější atmosféře. A byli to nakonec sirotci, kdo odmítli jakékoli ústupky, zvláště nepochopitelně pak zřízení budoucí centrální zemské vlády, jejíž ustanovení politici panské jednoty navrhovali. Okolo třetí hodiny odpolední se sirotci i táboři zvedli a opouštěli stan, ale ještě na odchodu kdosi z nich vykřikl slova, která nám zaznamenal kronikář:" Tak ať tedy rozhodnou pěsti !"
A zbytek jsou dějiny....
Jaroslav Konáš
Tma přede mnou, tma za mnou, tma v hlavě
V uplynulých týdnech okupovaly český mediální pidivesmír dvě události, které v plné nahotě demonstrují úpadek, zoufalství a vykostěnost české politiky.
Jaroslav Konáš
Dynastie mužiků
Už více než sto let trpí Rusko strašnou chorobou, rakovinou moci, kterou nelze snadno vyléčit. A její choroboplodné zárodky znovu rozsévá po Evropě.
Jaroslav Konáš
Fialův severák a Zemanovi Hurvínci
Pryč jsou časy, kdy ze závětří vyhřátého opozičního pelíšku udílel Petr Fiala premiéru Babišovi knížecí rady a uštěpačné posměšky. Volebním vítězstvím vystrčen do nevlídného politického severáku ocitá se v nahé realitě Zemanlandu
Jaroslav Konáš
Tma na konci tunelu
Je zábavné sledovat, kterak Andrej Babiš kličkuje jako zajíc v českém politickém oraništi. Je jisté, že nejpozději v říjnu jeho zběsilý úprk skončí. A potom?
Jaroslav Konáš
Milion chvilek 2.0 a nářek malověrných
Mýtus o úspěšném boji proti A. Babišovi spojováním pravicových stran už dlouho promořuje mediální prostor. Je to nesmysl. Čtyři spojení outsideři budou zase jen čtyřmi outsidery.
Jaroslav Konáš
Milion chvilek do politiky? Ano, ano, ano!
Největším hříchem tzv. demokratické opozice je sedm propálených let, naplněných především zalykáním se nad nemravností jednoho průhonického pekaře a velkouzenáře.
Jaroslav Konáš
Jak jsem vyhrál válku aneb Dějiny podle Klause a Weigla
Není jasné, proč se dva ekonomové v sobotní příloze Lidových novin jali poučovat své spoluobčany o historii. Zvláště, když v podstatě jen papouškují to, co BIS ve své zprávě nazvala "proruské pojetí výuky dějepisu".
Jaroslav Konáš
Sloupem to, doufejme, začíná
Divná to schizofrenie v naší zemi ! Dštíme síru na katolickou církev a dobu Temna. ale chlubíme se chrámem sv. Mikuláše, sochami Mathiase B. Brauna nebo obrazy Petra Brandla..
Jaroslav Konáš
Milion chvilek a milion Křečků
Dospěla nová generace voličů. Hlasitě a bez rozpaků rozkopne potutelně připravovaný projekt EDZ. Do Parlamentu pošle vlasaté ajťáky i s odredovaným předsedou. Svolá 300.000 občanů na Letenskou pláň. A bude hůř !
Jaroslav Konáš
Irán a Švejkovi dědicové
Perský režim aktivuje svou armádu.....a nedá se na to koukat. Bylo by to směšné pro Evropany, kdyby to nebylo tragické pro Íránce.
Jaroslav Konáš
Irán ve válce ? Ale no tak....!
Už se perou? Už se perou? Dychtivě se tázající babku z Troškovy komedie připomínají někteří komentátoři u nás i v zahraničí. Nuže, neperou babičko, neperou. A ani nebudou.
Jaroslav Konáš
Milion chvilek s Minářem a dalších dvacet let s Babišem
Příští parlamentní volby jsou jen zdánlivě vzdálené a premíér Babiš už dávno není politickým jelimánkem z časů Sobotkovy vlády. A "demokratická" opozice ? Třikrát běda !
Jaroslav Konáš
Normalizační resentimenty a pádná ruka Petry P.
Málokoho nenávidí ruská věrchuška tak, jako českou novinářku Petru Procházkovou. Pokud by se naplnily nejtajnější tužby pánů z Lubjanky a do Čech se vrátily zlaté gottwaldovské časy, přišla by na řadu jako jedna z prvních.
Jaroslav Konáš
Velká vlastenecká aneb kolik soch má Koněv v Rusku ?
Při známém patolízalství českých komunistů asi nikoho nepřekvapí, že dejvická socha maršála Koněva byla v roce 1980 první a na dlouho i jediná na světě.
Jaroslav Konáš
Vrtěti Babišem
Je to pořád dokola ! Premiér tvrdí, že prezident "rozhodne o návrhu ČSSD" ve věci jmenování ministra kultury. A protože se proti tomuto prohlášení dosud nikdo z politiků neohradil, učiňme tak my.
Jaroslav Konáš
Konec ČSSD a co bude pak
Volební fiasko socialistů je smutné, ale zasloužené. Stěží dnes najdeme v české politice stranu tak intelektuálně neplodnou, jako ČSSD.
Jaroslav Konáš
Jak se vyrábí prezident
Rakouský vicekancléř je povedený kujón. Chytře spojí příjemné s užitečným a při povalování na Ibize si jen tak bokem domluví šestimiliardovou injekci pro svoji předvolební kampaň.
Jaroslav Konáš
Chcete byty ještě nedostupnější? Znárodněte je!
Čím to, že se do naší společenské diskuze znovu a znovu vtírají radikální autoritářské ideje. Ideje zkompromitované a historicky neúspěšné.
Jaroslav Konáš
Kladeč věnců s kalašnikovem přes rameno
Český prezident bývá často považován za "kladeče věnců" a neškodného hostitele státních návštěv. Je to omyl, za který můžeme draze zaplatit.
Jaroslav Konáš
Pražská šunka má v Číně utrum
Hovoříme-li o Číně, musíme rozlišit dvě věci. Na jedné straně zemi a její tisíciletou kulturu, která je jedinečná. A na druhé straně komunisty. Ti jsou všude stejní.
předchozí | 1 2 3 4 5 | další |
- Počet článků 96
- Celková karma 26,16
- Průměrná čtenost 1980x