Neslavné husitské prohry III. - Náchod 1427
Cestovatel musel během čtyř dnů projet třemi velkými znepřátelenými "státy" a nejméně desítkou samozvaných "panství" a "zájmových zón". A v každé z nich mu hrozilo, že bude dopaden a pověšen na nejbližší strom jako kacíř, papeženec nebo jen špicl. Proč ? Třeba jen proto, že měl pěkné boty nebo na voze pár sudů vína.
V letech 1419 - 1434 se českou zemí potloukaly stovky ozbrojených skupin. Od partičky tří, čtyř chasníků, kteří se po setmění sešli za vesnicí, aby přepadli nedaleký mlýn a po vyvraždění majitelů odnesli pár pytlů mouky, až po regulérní dvoutisícovou soukromou armádu, jakou byl schopen postavit husitský zbohatlík a selfmademan Jakoubek z Vřesovic.
Tyto skupiny se různě měňavkovitě přetvářely, spojovaly a zase rozdělovaly, přidaly se tu k Táborským, tu k Sirotkům, ale jindy zase třeba k Rožmberkům, bojovaly se sobě podobnými nebo naopak vyhlašovaly neutralitu či spojenectví, vždy podle okolností. Cíl ovšem měly všechny tyto skupiny jediný - urvat alespoň část obrovitého majetku, který se smrtí krále a rozpadem centrální moci ocitl bez ochrany. Ke konci vlády Václava IV. vlastnila církev asi 36% veškerého majetku v zemi, po husitských válkách asi 6%. Nešlo ale jen o majetek církevní. Během těchto válek se do rukou nejdravějších a nejobratnějších kondotiérů přemístil i majetek královský, majetek mnohých měst i šlechty. Víra nehrála roli. Zabírali-li husitští nájezdníci majetek ve jménu "ochrany proti papežencům", činili tak katoličtí pánové ve jménu "ochrany proti kacířům". Nepřeženeme, řekneme-li, že se jednalo o zdaleka největší přesun majetku v dějinách naší země před rokem 1948.
Mezi těmi, kdo si vedli nejobratněji a nejbezostyšněji, vynikal nepochybně sirotčí hejtman Jan Čapek ze Sán. S jeho jménem je spojena i neúspěšná bitva u Náchoda, kde se 13. srpna 1427 postavila do cesty slezskému vojsku, táhnoucímu do českého vnitrozemí, hotovost Hradeckého kraje spolu se Sirotky pod vedením zmíněného velitele. Zdá se, že husité se postavili nepříteli východně od města, takže vytvořili nepříteli dvojí překážku - vozovou hradbu a za ní hradby městské. Bitva se hned od počátku nevyvíjela pro Slezany dobře. Alespoň zdánlivě. Bojovnost vetřelců rychle uvadala, brzy se dali na pozvolný ústup a Češi se pustili do jejich pronásledování. A dopustili se chyby ! Ještě dnes silnice vede asi 500 metrů východním směrem k místu, kde se stáčí prudce doleva na Hronov a obtáčí přitom nevysoký kopec. A právě v tomto místě narazili Češi na slezské zálohy, ukryté za kopcem. Kdo stihl doběhnout zpět do Náchoda ještě před uzavřením hradeb, byl zachráněn. Ti méně šťastní padli za oběť řádění nepřítele, spolu s obyvateli předměstského špitálu, který nestačili Náchodští vyklidit a ponechali tak staré a nemocné jejich osudu.
A co je na tomto střetnutí tak zajímavé ? Že Češi doplatili na taktiku, kterou sami tak často uplatňovali vůči jiným - lstí vylákat nepřítele z výhodného postavení a potom udeřit. Inu, i mistr tesař se utne !
Jaroslav Konáš
Tma přede mnou, tma za mnou, tma v hlavě
V uplynulých týdnech okupovaly český mediální pidivesmír dvě události, které v plné nahotě demonstrují úpadek, zoufalství a vykostěnost české politiky.
Jaroslav Konáš
Dynastie mužiků
Už více než sto let trpí Rusko strašnou chorobou, rakovinou moci, kterou nelze snadno vyléčit. A její choroboplodné zárodky znovu rozsévá po Evropě.
Jaroslav Konáš
Fialův severák a Zemanovi Hurvínci
Pryč jsou časy, kdy ze závětří vyhřátého opozičního pelíšku udílel Petr Fiala premiéru Babišovi knížecí rady a uštěpačné posměšky. Volebním vítězstvím vystrčen do nevlídného politického severáku ocitá se v nahé realitě Zemanlandu
Jaroslav Konáš
Tma na konci tunelu
Je zábavné sledovat, kterak Andrej Babiš kličkuje jako zajíc v českém politickém oraništi. Je jisté, že nejpozději v říjnu jeho zběsilý úprk skončí. A potom?
Jaroslav Konáš
Milion chvilek 2.0 a nářek malověrných
Mýtus o úspěšném boji proti A. Babišovi spojováním pravicových stran už dlouho promořuje mediální prostor. Je to nesmysl. Čtyři spojení outsideři budou zase jen čtyřmi outsidery.
Jaroslav Konáš
Milion chvilek do politiky? Ano, ano, ano!
Největším hříchem tzv. demokratické opozice je sedm propálených let, naplněných především zalykáním se nad nemravností jednoho průhonického pekaře a velkouzenáře.
Jaroslav Konáš
Jak jsem vyhrál válku aneb Dějiny podle Klause a Weigla
Není jasné, proč se dva ekonomové v sobotní příloze Lidových novin jali poučovat své spoluobčany o historii. Zvláště, když v podstatě jen papouškují to, co BIS ve své zprávě nazvala "proruské pojetí výuky dějepisu".
Jaroslav Konáš
Sloupem to, doufejme, začíná
Divná to schizofrenie v naší zemi ! Dštíme síru na katolickou církev a dobu Temna. ale chlubíme se chrámem sv. Mikuláše, sochami Mathiase B. Brauna nebo obrazy Petra Brandla..
Jaroslav Konáš
Milion chvilek a milion Křečků
Dospěla nová generace voličů. Hlasitě a bez rozpaků rozkopne potutelně připravovaný projekt EDZ. Do Parlamentu pošle vlasaté ajťáky i s odredovaným předsedou. Svolá 300.000 občanů na Letenskou pláň. A bude hůř !
Jaroslav Konáš
Irán a Švejkovi dědicové
Perský režim aktivuje svou armádu.....a nedá se na to koukat. Bylo by to směšné pro Evropany, kdyby to nebylo tragické pro Íránce.
Jaroslav Konáš
Irán ve válce ? Ale no tak....!
Už se perou? Už se perou? Dychtivě se tázající babku z Troškovy komedie připomínají někteří komentátoři u nás i v zahraničí. Nuže, neperou babičko, neperou. A ani nebudou.
Jaroslav Konáš
Milion chvilek s Minářem a dalších dvacet let s Babišem
Příští parlamentní volby jsou jen zdánlivě vzdálené a premíér Babiš už dávno není politickým jelimánkem z časů Sobotkovy vlády. A "demokratická" opozice ? Třikrát běda !
Jaroslav Konáš
Normalizační resentimenty a pádná ruka Petry P.
Málokoho nenávidí ruská věrchuška tak, jako českou novinářku Petru Procházkovou. Pokud by se naplnily nejtajnější tužby pánů z Lubjanky a do Čech se vrátily zlaté gottwaldovské časy, přišla by na řadu jako jedna z prvních.
Jaroslav Konáš
Velká vlastenecká aneb kolik soch má Koněv v Rusku ?
Při známém patolízalství českých komunistů asi nikoho nepřekvapí, že dejvická socha maršála Koněva byla v roce 1980 první a na dlouho i jediná na světě.
Jaroslav Konáš
Vrtěti Babišem
Je to pořád dokola ! Premiér tvrdí, že prezident "rozhodne o návrhu ČSSD" ve věci jmenování ministra kultury. A protože se proti tomuto prohlášení dosud nikdo z politiků neohradil, učiňme tak my.
Jaroslav Konáš
Konec ČSSD a co bude pak
Volební fiasko socialistů je smutné, ale zasloužené. Stěží dnes najdeme v české politice stranu tak intelektuálně neplodnou, jako ČSSD.
Jaroslav Konáš
Jak se vyrábí prezident
Rakouský vicekancléř je povedený kujón. Chytře spojí příjemné s užitečným a při povalování na Ibize si jen tak bokem domluví šestimiliardovou injekci pro svoji předvolební kampaň.
Jaroslav Konáš
Chcete byty ještě nedostupnější? Znárodněte je!
Čím to, že se do naší společenské diskuze znovu a znovu vtírají radikální autoritářské ideje. Ideje zkompromitované a historicky neúspěšné.
Jaroslav Konáš
Kladeč věnců s kalašnikovem přes rameno
Český prezident bývá často považován za "kladeče věnců" a neškodného hostitele státních návštěv. Je to omyl, za který můžeme draze zaplatit.
Jaroslav Konáš
Pražská šunka má v Číně utrum
Hovoříme-li o Číně, musíme rozlišit dvě věci. Na jedné straně zemi a její tisíciletou kulturu, která je jedinečná. A na druhé straně komunisty. Ti jsou všude stejní.
předchozí | 1 2 3 4 5 | další |
- Počet článků 96
- Celková karma 26,16
- Průměrná čtenost 1980x